VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přecházení většina chodců zvládla

Prachatice – Ve věčném souboji chodců a motoristů jsou chodci jednoznačně těmi zranitelnějšími. Na bitevním poli je pro chodce jediným chráněným územím vyznačený přechod všude tam, kde není možné vyhnout se případnému střetu s autem podchodem nebo nadchodem.

20.1.2011
SDÍLEJ:

Chodci na přechodu u autobusového nádraží v Prachaticích.Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Podchod v Prachaticích není ani jeden a za nadchod lze počítat jen lávku v Pivovarské ulici. Všude jinde po městě musejí chodci pro svou vlastní bezpečnost využívat vyznačené přechody, lidově řečeno zebry. Zda alespoň na nich panuje příměří mezi oběma stranami, to jsme zjišťovali u autobusového nádraží.
Přechod v Nebahovské ulici u autobusového nádraží v blízkosti kruhového objezdu patří k těm nejfrekventovanějším vzhledem k tomu, že jej využívají téměř všichni, kteří do města přijedou autobusem nebo do centra míří z vlakového nádraží. A prim hraje především školní mládež. Jenomže svou hodinu začínám dvě minuty po sedmé ráno a chodců je tu zatím poskrovnu. I když se začíná hodně zvolna rozednívat, pořád je tma a řidiči musejí mít oči, lidově řečeno, na šťopkách. Nočním deštěm mokrá vozovka odráží světla aut a také osvětlení kruhového objezdu může někomu vadit.


Za přechodem začíná odbočovací pruh k Penny marketu, který hlavně v ranních hodinách slouží spíše jako nástupní místo pro ty, které jejich příbuzní či známí vezou autem především do Českých Budějovic. To byl nejspíš případ i blonďaté slečny. Tu na přechodu míjí tmavá felicie, slečna jí zamává a hned se vrací bez toho, že by se rozhlédla, jestli nevběhne do cesty jinému autu, když náhle změní směr chůze. O mnoho bezpečněji se nechová ani řidič škodovky, který jen lehce přibrzdí a bez blinkru se otočí proti všem předpisům v křižovatce, pak několik metrů couvne a staví slečně napůl v odbočovacím a napůl v jízdním pruhu. Přisedá ještě další kamarád a auto vyráží. Snad dojeli všichni v pořádku. Podobný nešvar je právě tady vcelku běžný a dost často to má řidič, který za takovým taxikářem jede, jen tak tak, aby se se skřípěním zubů vyhnul kolizi. Přitom v tu dobu bývá ještě parkoviště vedle poměrně prázdné, takže se dá takovému hazardování snadno předejít. Ale zpět k chodcům.


Ti mají vžitou představu, že mají absolutní přednost vždy, když vstoupí do vozovky. Může to být ale tragický omyl. Právo přednosti se na ně vztahuje pouze tam, kde je vyznačený přechod pro chodce a ani pak není možné vstoupit do vozovky těsně před projíždějícím vozidlem. Lidské tělo je přeci jen křehčí než karosérie vozidla, které navíc potřebuje k bezpečnému zastavení delší dobu. Na druhou stranu je třeba říct i to, že někteří řidiči nejsou schopni obětovat patnáct sekund a pustit přes přechod chodce, který zcela v souladu s pravidly stojí u přechodu a hodlá přejít na druhou stranu vozovky.


Pět minut před půl osmou najednou zhaslo veškeré osvětlení komunikace a i když denní světlo začínalo nabývat na intenzitě, právě tohle bývá nejkritičtější chvíle pro chodce. Zejména v tomto období, kdy pestrostí barev a hlavně bezpečnostními prvky jejich oblečení zrovna neoplývá. Na autobusové nádraží přijíždějí další ranní spoje a chvíli poté už se chodci v menších i větších skupinkách trousí přes přechod. Ku cti jim je třeba přičíst, že přes zebru se nikdo z nich zase až tak neloudá. Pokud se týká řidičů, ti jsou za tu hodinu disciplinovanější spíše na příjezdu ke kruhovému objezdu než ti, kteří míří z kruháče směrem z města. Možná je to dáno i tím, že automaticky snižují s blížící se kruhovou křižovatkou rychlost, zatímco ti, kteří z ní vyjíždějí, nechtějí stát hned po pár metrech znovu u přechodu. Naprostá většina řidičů ale byla vůči chodcům ohleduplná a totéž lze poznamenat i na adresu chodců. Pokud bych to mohl zobecnit, lépe se na přechodu chovaly malé školní děti a ženy. Středoškoláci měli s koncentrací na silniční provoz větší problémy a vozovku přecházeli spíše automaticky bez většího rozhlížení. Pochvalu si zaslouží chodci i za to, že po celou dobu strávenou u jednoho z nejfrekventovanějších přechodů nikdo z nich se nerozhodl přejít silnici ať už z autobusového nádraží nebo na něj mimo přechod.

Autor: Miroslav Fuchs

20.1.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Bezproudí na Prachaticku

Vyzkoušet si život zdravotně postižených měli šanci školáci ve Volarech.
45

OBRAZEM: Volarské děti už vědí, jak překonávat bariéry

Saxofony ve volarském kostele zahrály pro jeho opravu

Volary - V pátek 23. června vpodvečer se v kostele svaté Kateřiny Alexandrijské ve Volarech uskutečnil saxofonový koncert. Římskokatolická farnost Volary, ve spolupráci se ZUŠ Volary připravily benefiční koncert, jehož výtěžek půjde na opravu kostela.

Kam v neděli za kulturou?

Prachaticko - Přinášíme vám přehled nejen kulturních akcí na neděli.

Cipískoviště skončilo. Nahradí ho Pískoviště

Písek – K nejpopulárnějším kulturním akcím ve městě patří Cipískoviště se sochami z písku a akcemi hlavně pro děti. O název Písečtí přišli, ale akce bude pokračovat dál.

Do tmy září Lucerna, zahradě doslova sluší

Kratochvíle - Jedenadvacet TYLáků se vystřídá v sobotu večer na divadelních prknech v zámecké zahradě Kratochvíle.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies