Snad už dvacetkrát Lheničtí sledovali, jak jim krajem létají bílé okvětní lístky z třešňových sadů. Děti, které za tu dobu odrostly a dost možná mají už své děti, dnes jako dospělí vnímají, že jim za humny tiká ekologická bomba, která bezesporu k městysi s přídomkem Zahrada jižních Čech rozhodně nepatří.
Stejně to vnímá i starostka Marie Kabátová. Prakticky od nástupu do funkce se několikáté volební období stále marně snaží, aby nebezpečné odpady uložené v devadesátých letech minulého století v areálu bývalého zemědělského družstva jednou pro vždy zmizely.

ZAČALO TO PO REVOLUCI

Nebezpečný odpad se ve Lhenicích objevil již v devadesátých letech minulého století. „Po rozpadu družstva a jeho likvidaci se majetek privatizoval a jeho součástí byly i budovy střediska na ochranu rostlin včetně laboratoře, kde byly uloženy prostředky na ochranu rostlin, nejrůznější pesticidy a herbicidy. Zhruba v roce 1994 přešel majetek do soukromých rukou, jak přesně to bylo, si nepamatuji, protože majitelé se měnili. Nakonec to skončilo v majetku Panství Bechyně a areál byl pronajat společnosti, která se zabývala odpady a jejich likvidací. Údajně měla zpracovánu metodu na likvidaci PCB. Přesně to už neřeknu, protože detaily nevím," vzpomíná starostka Marie Kabátová na počátky celého problému.


Následně byly do skladu navezeny také transformátory s olejovou náplní obsahující PCB látky a další příměsi. „Máme tu celý svazek hlášení, poslední z roku 2003, co vše je ve skladu uloženo za látky. Česká inspekce životního prostředí sem jezdí na pravidelné kontroly. Firma tady sice nějaký čas fungovala, dokonce sem navezla ještě kontaminovanou zeminu ropnými a dalšími látkami z různých míst s tím, že firma bude schopna nebezpečné látky ze zeminy dostat a dál ji využít. V té době se veřejnosti ve Lhenicích tyto záměry přestaly líbit a vzedmula se vlna odporu včetně petičních akcí. Celá záležitost dospěla tak daleko, že firma sama na sebe vyhlásila konkurz a v roce 2004 správce konkurzní podstaty firmu zlikvidoval a firma po vyškrtnutí z obchodního rejstříku už neexistuje. Nicméně po ní zůstaly v areálu odpady, které správce konkurzní podstaty nevyřešil, a jsou tu dodnes," konstatuje starostka.


Od té doby trvá snaha obce vyřešit celou záležitost. „Je tu celá složka písemností obsahující žádosti na všechny možné instituce, ať už tak činila obec, občanské sdružení nebo vlastníci nemovitostí v areálu, kterým byly pozemky po likvidaci zemědělského družstva vráceny, ale nebyly vypořádány majetkové vztahy. A nejsou dodnes, takže areál, který odkoupilo Panství Bechyně, stojí i na soukromých pozemcích. Mimo jiných i na pozemcích městyse," dodala.

ODPAD NEPATŘÍ NIKOMU

Po svém nástupu do funkce začala Marie Kabátová objíždět všechny možné úřady. „Trvá to prakticky od roku 2007, ale bylo mi vždy sděleno, že bohužel odpad uložený v areálu nikomu nepatří, protože správce konkurzní podstaty jej z firmy vyjmul, což nedovedu dost dobře pochopit. Nicméně firma skončila a odpad po ní zůstal s tím, že nemá vlastníka," líčí lhenická starostka další vývoj.


Podle jejích slov došlo k tomu, že vlastník nemovitosti, jímž je Panství Bechyně, tvrdí, že nemůže nemovitosti využívat vzhledem k uskladněnému odpadu.
Proto se vlastník soudil s Českou republikou o to, kdo odpad zlikviduje. „Máme tu několik rozsudků od roku 2011 počínaje Okresním soudem v Prachaticích, který určil, že žalovaný, tedy Česká republika potažmo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, je povinen vyklidit areál. Česká republika se odvolala ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který rozhodl, že žalovaný nemá povinnost areál vyklidit a skončilo jednáním u Nejvyššího soudu. A ten potvrdil rozsudek krajského soudu, že Česká republika nemusí areál vyklidit. Takže jsme tam, kde jsme byli na začátku, odpad není ničí," krčí nad složkou dokladů Marie Kabátová jen bezradně rameny.

ČEKÁNÍ NA NADĚJI

Patovou situaci vedení městyse řešilo různě a vždy bylo sděleno, že není s kým jednat. „Koncem loňského roku jsme jakožto jedni z vlastníků obdrželi od právního zástupce Panství Bechyně výzvu k odkoupení areálu jako celku. Předpokládala jsem, že stejnou výzvu obdrželi i další vlastníci včetně státu. Ptala jsem se tedy, zda má Česká republika zájem o odkoupení a znovu mi bylo sděleno, že zájem není a v tom smyslu i zástupci Panství Bechyně odpověděli. Ve stejném duchu reagovalo i zastupitelstvo městyse Lhenice. Proč bychom to kupovali s rizikem, že se můžeme stát vlastníky i veškerého odpadu s povinností jeho likvidace," uvedla.


Znovu se tedy Marie Kabátová spojila i se zástupci ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR. „Měla jsem schůzku s Petrem Valdmanem, ředitelem SFŽP, a on mi řekl, že se připravuje národní program určený na likvidaci těchto ekologických zátěží. O podobný program jsem se zajímala již dříve, ale ten řešil pouze staré ekologické zátěže vzniklé ještě před rokem 1989, což nebyl případ Lhenic. Nová dotace už tuto podmínku neobsahuje, zato alespoň donedávna v ní byl jiný háček, a to v tom, kdo může o dotaci požádat," říká starostka.


Oprávněným žadatele totiž ještě před nedávnem nemohla být sama obec, ale pouze příslušný kraj, nebo obec s rozšířenou působností. V případě Lhenic tedy jihočeský kraj a ORP Prachatice. „Takže jsem vzala veškeré podklady k celé záležitosti a vydala jsem se na krajský úřad. V minulosti se totiž v otázce likvidace nebezpečného odpadu ve Lhenicích házelo a vlastně pořád hází neurčitými částkami v řádu desítek milionů korun. Proto jsme se v zastupitelstvu domluvili a nechali jsme zpracovat aktuální znalecký posudek, který na základě aktuální situace odpadu uloženého v objektech, hovoří o částce 25 milionů korun včetně DPH," upřesnila Marie Kabátová s tím, že podklady poskytla Jihočeskému kraji s tím, že je oprávněným žadatelem o dotaci a zda by v tom letitém problému pomohl. „Samozřejmě jsem uvedla, že městys bude v takovém případě maximálně spolupracovat, že necháme vypracovat celou žádost, jen aby se celá věc konečně vyřešila. A byla jsem a jsem velmi smutná, že odpověď kraje byla, že v žádném případě o dotaci kraj žádat nebude. Myslím si, že pokud je někdo jediný, kdo může situaci řešit, tak by ji řešit měl. Navíc za situace, kdy celá záležitost významně překračuje nejen možnosti, ale především hranice obce. Navíc signál z ministerstva i SFŽP je, že chtějí Lhenice vyřešit, stačí, aby Jihočeský kraj požádal o dotaci. Při vědomí podílu kraje, který by podle odhadovaných nákladů mohl být v tomto případě něco kolem šesti milionů korun, to zase není tak enormní částka. Chápu, že kraji může vadit vlastnický vztah k areálu, který je majetkem Panství Bechyně, tedy soukromý vlastník, ale snažila jsem se i to na kraji vysvětlit s tím, že vstupujeme do jednání s vlastníkem, aby areál převedl na městys," zmiňuje.


Lhenická starostka připouští, že vzít si na hrb takový areál, není legrace. „Ale musí se to začít řešit a bez toho, že bychom se stali vlastníkem, to zřejmě nepůjde, protože i stát požaduje součinnost obce. Co si mám pod tím představit, ale nevím a logicky se nám nechce stát se vlastníkem areálu a pak na naše náklady řešit problém, který dvanáct let nedokázal vyřešit nikdo jiný. Náš návrh by mohl být v tom smyslu, že areál nebudeme chtít odkoupit, ale nebránili bychom se bezúplatnému převodu či převodu za symbolickou cenu. Pokud to ale nebude druhá strana akceptovat, nemáme šanci. Komplikované je to i v tom, že Panství Bechyně je vlastníkem pouze budov, pozemek pod nimi, přesněji řečeno dokonce přímo pod místem, kde jsou nebezpečné odpady uskladněny, je ve vlastnictví státu," naznačuje další paradox celé situace.
starostka Marie Kabátová.

ZMĚNA K LEPŠÍMU

Přestože v celé záležitosti má z postoje Jihočeského kraje lhenická starostka mírně řečeno smíšené pocity, pomoc se přece jen přiblížila. Ne však od kraje, ale od státu, respektive národního programu SFŽP. „Postoj kraje mne mrzí o to víc, když vidím, že se před nedávnem postavil k podobnému problému Liberecký kraj zcela odlišně, když požádal o dotaci na likvidaci nelegálního odpadu navezeného do obce Bulovka v česko-polském příhraničí z Německa. A ostatně nemusíme chodit daleko, vstřícně se Jihočeský kraj zachoval před nedávnem v podobné záležitosti v obci Hůry, kde požádal o dotaci na likvidaci nelegálního odpadu," diví se Marie Kabátová.


Podle informací ředitele SFŽP Petra Valdmana mají ale Lheničtí přece jen naději, že se s ekologickou zátěží nakonec přece jen definitivně rozloučí. Nejpozději dnes by totiž měl být vyhlášen zmíněný národní program, který umožní požádat o finanční podporu i obce, které nejsou obcí s rozšířenou působností a pokud původce nevyhovujícího stavu neexistuje nebo není znám. Skoro by se dalo říct, že Lhenice jsou zcela modelovým případem. A zařazení obcí mezi oprávněné žadatele by tak mohl být pro Lhenické po dvaceti letech průlomovým okamžikem.


„Znamená to, že požádat bude moci přímo obec. V minulém týdnu jsme o tom s paní starostkou hovořili. Je si vědoma, že v tuto chvíli se jí nejspíše nepodaří přesvědčit kraj, aby o podporu žádali oni, takže s největší pravděpodobností podá žádost městys Lhenice," naznačil ředitel státního fondu životního prostředí.


Podle jeho slov by se program měl spustit prvního června. Od té chvíle bude možné podávat i projektové náměty. A schválený program má pro Lhenické ještě jednu pozitivní informaci. „Do programu jsme začlenili i možnost poskytnout vedle dotace ve výši až osmdesát procent také poskytnutí podpory ve výši dalších dvaceti procent formou půjčky. To by znamenalo fakticky stoprocentní pokrytí nákladů na provedení opatření a oněch dvacet procent, které by si obec půjčila, by mohla následně splácet například i za přispění kraje," doplnil Petr Valdman.


Šance získat podporu na likvidaci ekologické zátěže a zbavit se tak letitého problému, od kterého zatím dávali všichni ruce pryč, je po letech pro starostku Marii Kabátovou první dobrá zpráva. „Vidím světýlko na konci tunelu, že se odpadu, který nikdo nechce a nikomu nepatří, konečně snad jednou pro vždy zbavíme," dodala Marie Kabátová.


I když je starostka Lhenic v tuto chvíli a za výše zmíněných podmínek rozhodnuta pustit se do přípravy projektového námětu a požádat o podporu na likvidaci zátěže, rozhodující slovo budou mít lheničtí zastupitelé. Ti jediní mohou říci, zda to bude městys, kdo na sebe veškerou tíhu převezme. Rozhodnutí by mohlo padnout dokonce ještě tento týden. Včera totiž měli zastupitelé plánované jednání.