Pravděpodobně nejvíce se vůči Městskému úřadu ve Vimperku vyhranil Pavel Pek z Vimperka, který už při pondělním jednání zastupitelů označil celou záležitost tak, že se nepovolená stavba stala symbolem korupce na vimperské radnici. Podle prvotních vyjádření z úřadu vedení města nyní zvažuje kroky, kterými se bude proti takovému hodnocení práce svých úředníků bránit.


Spor se rozhořel naplno po pondělním jednání vimperských zastupitelů, když Pavel Dvořák otevřel otázku výstavby rodinných domů na pronajatém pozemku města bez řádného stavebního povolení. Podle jeho slov je nepřípustné, aby od někoho město vyžadovalo stavební povolení na plot nebo roh garáže a někomu tolerovalo téměř rok, že staví bez platného povolení. Vadí mu, že město dosud na takový přístup nereagovalo, stavbu nezatrhlo a nevyužilo ani jedinou z možností, kterou dává radě města uzavřená nájemní smlouva v případě porušení některého z ujednání. Navrhl, aby zastupitelstvo doporučilo radě města s okamžitou platností vypovědět stavebníkům, manželům Poblovým, nájemní smlouvu. „My jsme v situaci, kdy jsme panem Poblem a jeho milionovými stavbami vmanévrováni do situace, kdy naši úředníci budou pod obrovským tlakem. A chci říci veřejně, že jednoznačně naše úředníky podporuji v názoru, kdy v první instanci nedali souhlas ke stavebnímu povolení," zdůraznil Pavel Dvořák.


Na omezené možnosti vstoupit do správního řízení upozornil starosta Bohumil Petrášek. „Samospráva nemohla nařídit panu Poblovi zastavení stavby. Pan Pobl řeší se stavebním odborem města, potažmo s krajem stavební povolení na svou stavbu. Až to bude dotaženo do právoplatného rozhodnutí, může se k tomu město vyjadřovat. Nebudu se vyjadřovat k rozhodování našeho stavebního úřadu už z toho důvodu, abych nebyl obviňován, že jsem se snažil z titulu své funkce ovlivnit rozhodnutí státní správy. Stavební úřad je zcela samostatný a starosta nebo jakýkoliv jiný zástupce samosprávy mu nemá právo cokoliv nařizovat," upozornil starosta.


Podle vyjádření vedoucího odboru výstavby MěÚ Vimperk Václava Kokšteina byl již v době, kdy byla zahájena stavba obou objektů bez povolení, Jiří Pobl nebo jeho zástupce informováni, že úřad bude postupovat podle stavebního zákona. „Sdělil jsem mu, co musí učinit stavební úřad z úřední povinnosti, a co naopak panu Poblovi stavební zákon umožňuje jako stavebníkovi nepovolené stavby. A to s možnou variantou dodatečného povolení nebo opačně s variantou nařízení odstranění staveb," tvrdí Václav Kokštein s tím, že pokud si to stavebník přebral nebo vykládá jinak, je to jeho problém. „Především bohužel v podobě jeho nepodloženého a nepravdivého tvrzení o tichém souhlasu stavebního úřadu s realizací nepovolených staveb. Pan Pobl mi to zatím osobně neřekl, ať mne tedy navštíví, jsem připraven," dodal.


Jak se ale ukazuje, to, že samotné stavby stojí bez platného stavebního povolení, je pro část obyvatel v této lokalitě méně podstatné, než například betonový plot a především pak přístupová komunikace ke stavebním parcelám. Na to ostatně upozornil také jeden z diskutujících při pondělním jednání zastupitelů Vladimír Vácha. „Pokud jsem celé to jednání pochopil, pak tu jde o to udělat něco s tím, že pan Pobl staví bez stavebního povolení. Nikdo nám ale neřekl, proč se tak děje. Ale pokud jsem slyšel dobře, tak o stavební povolení požádal a tím pádem námitka, která se tu celou dobu řeší, padne. To, že to udělal později, než měl, je jeho problém a musí počítat i s tím, že může dostat nějakou pokutu. Osobně se mi to také nelíbí, ale to je skutečně osobní záležitost. Na Homolce to ale není jediný problém, údajně jsou tam velké problémy kolem užívání přístupové cesty, údajně za to někdo dokonce inkasuje peníze. Problémů tam vidím mnohem víc," podotkl Vladimír Vácha.


To připouští i tajemník Městského úřadu Vimperk Zdeněk Ženíšek. „Správní řízení není ukončeno a osobně si myslím, že se ještě nějakou dobu potáhne. Jednoznačně můžeme konstatovat, že pan Pobl začal stavět bez stavebního povolení, náš úřad to řešil, jak má. Jsou tam ale dva jiné problémy. Jedním z nich je přístupová komunikace, druhým oplocení pozemku pana Pobla. Kolem vlastních staveb rodinných domů výraznější problém nebyl," shrnul na úvod tajemník.


Do celé záležitosti prý zasáhl ve chvíli, kdy se stavebníkům začal komplikovat přístup ke stavebním parcelám a za užívání cesty byl po nich požadován jakýsi příspěvek od jednoho ze spoluvlastníků komunikace. „Ano, tam byl rozpor, proto cestu řešíme. Nebyl to jen pan Pobl, ale i další stavebníci. Chceme, aby cesta byla veřejnou komunikací, to ale neznamená, že to tak i bude," nastínil Zdeněk Ženíšek.
Peníze měl po stavebnících požadovat jeden ze spoluvlastníků komunikace. Uvedl to jak Jiří Pobl, tak to připustil i Zdeněk Ženíšek. „Požadoval to Pavel Pek z titulu, že mu město někdy v roce 2004 povolilo, že tu komunikaci může zpevnit. Proto to cítí tak, že vynaložil nějaké prostředky a požaduje, aby se na tom podíleli i ostatní. Město, jako většinový vlastník komunikace nikdy po nikom nic podobného nepožadovalo," dodal tajemník.


Požadavkem stavebního úřadu vůči dalším stavebníkům byl podle vedoucího odboru výstavby Václava Kokšteina souhlas od vlastníka komunikace. „To znamená manželů Pekových, s jejím užíváním pro přístup k novým stavbám rodinných domů. To, že pan Pek mladší požadoval za svůj souhlas určitou finanční částku, je věcí občanskoprávní, do které nikdo z úředníků nezasahoval, vyjma pomoci s textem dohod, které stavebníci s panem Pekem mladším uzavírali," vyjádřil se Václav Kokštein.


Tajemník ale vnímá jako nepříliš šťastné, že pro vydání stavebního povolení byli stavebníci nuceni získat od spoluvlastníků souhlasné stanovisko k využívání přístupové cesty, čímž vzniká možnost, že to po nich bude někdo chtít zaplatit. „Proto jsme do toho šli. Rozhodně se tak nestalo proto, že tam staví pan Pobl. Řešili bychom to stejně, i pokud by se jednalo i kohokoliv jiného, což se také stalo. Jako jedinou chybu stavebního úřadu vidím, že to měl být on, kdo měl iniciovat vyžádání stanoviska k cestě. Sice řešil stavební povolení podle svého zákona, což nepovažuji za jednoznačně chybný výklad, nicméně je to trochu v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích. I proto jsem se snažil získat společné vyjádření dotčených nadřízených orgánů Jihočeského kraje. Ani to však není jednoznačně shodné," zdůraznil tajemník.


Starosta Bohumil Petrášek připustil, že podobné problémy nemusely vůbec vzniknout, pokud by vlastníci stavebních pozemků v minulosti přistoupili na nabídku města. „Už někdy kolem roku 2004 chtělo město přístup k parcelám řešit v rámci studie zastavitelnosti území. Bohužel se tehdy nepodařilo s vlastníky pozemků dohodnout, aby každý ze svého oddělil čtyřmetrový pruh na stavbu komunikace. V té době bylo město ochotno komunikaci a inženýrské sítě v dané lokalitě vybudovat. Vlastníci ovšem upřednostnili své zájmy a nedošlo jim, že by se pozemky zhodnotily, a jaké problémy to do budoucna může přinést," doplnil starosta.


Pokud se týká vedených správních řízení s manželi Poblovými, tak nejsou uzavřena a do doby vydání pravomocného rozhodnutí se k nim nechce a ani nemůže radnice vyjadřovat. Pokud se týká údajných průtahů v žádosti o dodatečné stavební povolení, na které Jiří Pobl upozornil, ty jsou podle tajemníka zaviněny přístupem zástupce stavebníka, který za něho vyřizuje stavebního povolení.