VYBERTE SI REGION

Na kácení topolů u garáží v areálu bývalých kasáren je prý nejvyšší čas

Prachatice - Rok trvalo prachatickému odboru životního prostředí než odstranění stromů povolil.

22.2.2016
SDÍLEJ:

Řadu topolů kanadských nad teplovodem v areálu bývalých prachatických kasáren nechá město vykácet.Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Důvodů, proč odbor životního prostředí nakonec souhlasil s kácením všech devětatřiceti topolů kanadských v bývalém areálu kasáren v Prachaticích. Jde o stromy mezi halovými garážemi a teplovodem.


Podle informací Stanislavy Linhové z odboru komunálních služeb a dopravy MěÚ Prachatice došlo v roce 2014 k poškození jednoho ze zaparkovaných aut. „Ulomila se celá jedna polovina kmene, která se zřítila na střechu halových garáží a způsobila značnou škodu majiteli automobilu, který byl v garáži zaparkovaný," popsala a pro úplnost uvedla, že u zelené a na pohled zcela zdravé části kmene nebylo možné předpokládat, že se ulomí.


Potom byly krajní garáže při dešti vytopeny a přišlo se na to, že kořeny zcela prorostly do kanalizačního systému a ohrožuje také sousední teplovod, jehož poškození by stálo město obrovské peníze. „Kromě toho, že topol je rychle rostoucí, tak je také krátkověká a velice křehká dřevina, která v této lokalitě byla skutečně na hranici své životnosti," ujistila Stanislava Linhová.


Radní Jana Krejsová, která už mnoho let sama pro sebe eviduje množství a kvalitu zeleně ve městě Prachatice už při rozhodování o kácení v roce 2014 uvedla, že město Prachatice má má velmi bohatou zeleň zapojenou v rámci celého katastrálního území města jak veřejnou, tak soukromou zeleň občanů v zahradách a zahrádkách. „Vyhodnocovala jsem si zeleň v Prachaticích podle pasportu a mohu říci, že zeleně je u nás dostatek. Je jí mnohem více než v minulosti. Je ale potřeba si zeleň, která má do města přijít, vybírat tak, aby nám byla prospěšná ve všech směrech i zdravotních," doporučuje radní. (Rozhovor s Janou Krejsovou na téma vykácení topolové aleje v areálu kasáren najdete na www.prachaticky.denik.cz, pozn. aut.)


Členové komise životního prostředí nakonec museli přihlédnout k tomu, že část stromů má jednostranně asymetrickou korunu. „Některé větve již doslova leží na střeše garáží a část se silně vyklání z řady. Při pádu by mohly poničit teplovod," připustila další důvod ke kácení. S kácením topolů souhlasili v prosinci 2014 prachatičtí radní jednomyslně.


Upozornila, že v těchto dnech po více než ročním hodnocení, vysvětlování a zdůvodňování situace město stojí před samotným kácením stromů. O kácení se musejí postarat odborníci tak, aby nebylo nic poškozeno. Stromy jsou v blízkosti garáží a teplovodu, nic z toho nesmí být poškozeno. Smlouva s firmou, která se o to postará je podepsána.


A odstraňování stromů a pařezů po nich bude trvat celý letošní rok. „Do konce roku 2017 pak budou místo topolů vysazeny duby pyramidální," upřesnila Stanislava Linhová postup odboru komunálních služeb.

Autor: Jana Vandlíčková

Místo události:
22.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Sousedům vjezd povolen!

Prachatice – Před jedenácti lety nabízela prachatická Klima prodej pozemku 
v lokalitě ulic Za Továrnou a Dělnická. Šlo o silnici, která je v současné době využívaná jako účelová komunikace. Město nemělo zájem.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies