Klid, příroda i ceny pozemků lákají lidi k výstavbě na venkově

Kolonizační osada Vimperk vznikla až o dvě století později než Prachatice, které byly založeny jako trhová osada v 11. století. Po třicetileté válce přišel úpadek obchodu se solí, který Prachatice držel „nad vodou“. Vimperští ale měli ještě trumfy v podobě tiskáren. Tiskařství nezastavila ani II. sv. válka, vymizelo až s privatizací.

Z pohledu počtu obyvatel měli Vimperští až do šedesátých let minulého století vždy navrch. V roce 1900 tam žilo o přibližně tři tisíce lidí více než v Prachaticích. Tehdy při sčítání lidí historické údaje uvádějí, že jen třetina byla Čechů. Teprve v roce 1970 se „karty obrátily“ a Prachatice měly obyvatel více a prvenství si drží až do současnosti. V osmdesátých letech minulého století zažily Prachatice populační explozi a počet lidí se zdvojnásobil, zlákala je bytová výstavba a především nabídka práce.

Srovnání počtu obyvatel:

V posledních šestnácti letech ubyla ve Vimperku i v Prachaticích asi tisícovka obyvatel. Ti se stěhují do okolních obcí. Například počet obyvatel deset kilometrů vzdáleného Pěčnova se zvýšil na zhruba trojnásobek. V Pěčnově, Nebahovech a dalších obcích v okolí Prachatic láká především přijatelná cena pozemků pro rodinnou výstavbu a zároveň dostupnost.

Do Prachatic za prací či do školy odtud trvá cesta slabou čtvrthodinku. „V Prachaticích nebyly k dispozici tak hezké parcely,“ zhodnotila Lenka Martanová. Dům si s manželem postavili poblíž Pěčnova. Navíc si vysnili dům, který se do městské zástavby úplně nehodil. „Chtěli jsme velkou zahradu, klid a výhled. To se nám splnilo a v práci jsme za chvilku,“ doplnila.

S vylidněním se na druhou stranu ale potýká šumavská Kvilda. Nejvíce obyvatel měla v roce 1880 (1768 lidí), Ještě v roce 1930 tam žilo 1475 výhradně německých obyvatel. V polovině minulého století klesl počet lidí na 204 a koncem letošního roku tam bylo hlášených 139 lidí.