Dveře se zabouchly, školy musely skončit

V Prachaticích se nacházejí základní školy tři, ve Vimperku dvě a ve Volarech a Netolicích po jedné škole.

Základní vzdělání ale nabízí pro své nejmenší obyvatele i řada obcí. V některých se jedná o tak zvané malotřídky, tedy první stupeň. Historicky ale bylo škol na Prachaticku mnohem více, téměř v každé druhé vsi byla malotřídka s panem řídícím.

Na stránkách Prachatického deníku jsme představili již řadu škol, kde školní lavice děti opustily před padesáti lety, nebo třeba jen před pěti.

Ve většině obcí, z nichž musejí děti za základním vzděláním dojíždět, se starostové shodují, že by pro své obyvatele viděli v obci školu rádi. „Dětí na to máme dost," řekl například starosta Nebahov František Mráz.

Třináct let už téměř uplynulo od chvíle, kdy byla definitivně uzavřena Základní škola v Lažištích.

Počet osmi žáků nestačil ani k tomu, aby zde zůstala jedna první třída, která by usnadnila přechod místním dětem.
„V současné době je v obci zhruba pětatřicet školáků, ale jsou to děti od první do deváté třídy. Těžko říci, zda bychom, byť na ministerskou výjimku, malotřídku u nás naplnili. Naše děti ve většině případů dojíždějí do Šumavských Hoštic, někteří do Husince, pár jich jezdí do Prachatic a jeden školák pak do Volar," přiblížil současnou situaci starosta.

Píše se 30. června 1998 a naposledy vcházejí žáci do Základní školy v Chrobolech. V tento den se totiž definitivně zavřely školní třídy ne na obvyklé dva měsíce prázdnin, ale napořád. Paradoxně, ve stejném roce, jako byla škola v Chrobolech i definitivně uzavřena, se v obci narodilo osm dětí. To byl počet, který by dostatečně za několik let navýšil počet žáků a škola tak mohla „přežít".

V roce 1994 se definitivně zavřely dvě třídy Základní školy ve Kvildě. Patří tak mezi pět škol, které byly v regionu zrušeny od roku 1990.

Další školy, které zavřely ve dvacátém století definitivně své dveře a školáci tak musejí dojíždět za vzděláním do jiných obcí a měst, představíme v dalších vydáních. Prachatického deníku.