VYBERTE SI REGION

Odsouzený se možná dočká omluvy

České Budějovice – Jiří W., utajený a pak odtajněný svědek v procesu s obžalovanými z přepadení budějovického podnikatele Vlastislava Břízy v roce, prezentovaný obviněnými jako provokátor a organizátor celé akce na objednávku policie, v každém případě za akci v Břízově vile nestíhaný, nicméně odpykávající si osmiletý trest za odsouzení s dalšími šesti muži za jiné loupeže, se rozhodl bojovat za dotčenou čest.

11.2.2016
SDÍLEJ:

Obžalovaní z útoku na Vlastislava Břízu jdou k soudu.Foto: Deník/Václav Pancer

Podal žalobu na ochranu osobnosti.
Dotklo se ho, jakým způsobem psal jeden list o případu skupiny obžalovaných z toho, že od prosince 2004 do ledna 2007 měla přepadnout či se o to pokusit různé objekty v celé ČR.
V červnu 2010 jim Krajský soud v Ústí nad Labem zopakoval za 29 útoků tresty od šesti do patnácti let, z toho Jiřímu W. na deset let. Vrchní soud v Praze snížil W. sankci na osm let do věznice se zvýšenou ostrahou. Údajné dovolání prý Nejvyšší soud ČR ještě neprojednal. Na spis čeká i budějovický soud, aby mohl dokončit případ přepadení Vlastislava Břízy…
Z výkonu ústeckého trestu zahájil W. spor s vydavatelstvím zmíněného listu, který velmi podrobně popisoval v řadě článků průběh hlavního líčení a veřejného zasedání odvolacího soudu nejméně od Vánoc 2007.

Dotčená čest

Žalobce napadá to, že byl v informacích o jednání ještě před rozhodnutím soudu označován za pachatele, což bylo porušení zásady presumpce neviny. Podle něho to mělo negativní dopad také na členy jeho rodiny i co do podnikání při provozování restaurace. Chce za to omluvu a náhradu nemajetkové újmy ve výši jednoho milionu korun.
Míní, že list, respektive jeho redaktor, psali o řízení nepravdivě, celkově pejorativně vůči jeho osobě a způsobem, který už přesahoval rámec soudního zpravodajství.
Právní zástupce žalobce zdůrazňoval, že právě soudní zpravodajství musí být mimořádně přesné, bez vlastních názorů a pocitů redaktora.
Konkrétně se Jiří W. cítí dotčen čtyřmi články z let 2009-10. První má titulek Lupič obrací svou výpověď vzhůru nohama. Autor v něm mimo jiné uvádí, že „Jiří W. je hvězdou znovu probíhajícího procesu se sedmi loupežníky". „On, který udal všechny své komplice, teď napadá pro změnu policisty, státní zastupitelství i soudní trestní senát," uváděl redaktor.
Připojil také slova: „Z W. jsem měl v soudní síni pocit (…) chladně vykalkulovaného hubeného prošedivělého stroje na nenávist. Muž byl již jednou odsouzen pro vraždu. Před soudem stál jako chráněný svědek, protože udal ostatní komplice, a teď před soudem dodává další senzační odhalení. Možná obviní z něčeho během tohoto týdne i jiné lidi. Očekávat lze cokoliv."
Druhý článek má titulek Několikanásobní lupiči opět vyslechli rozsudek. Autor zmiňuje „skupinku sedmi loupežníků", která u vrchního soudu podruhé nepochodila. Připomíná z průběhu obnoveného hlavního líčení, že „W. se choval jako neřízená střela". „Zesměšňující poznámky a urážky vůči trestnímu senátu a státnímu zástupci zaznívaly jako na běžícím pásu. W. měl dlouhou závěrečnou řeč, kterou přednášel půl dne, aniž by řekl něco rozumného." „W. jako chráněný svědek chodil k soudu ve slušivé černé kukle opečováván justiční stráží se samopaly. Měl svoji vlastní útulně zařízenou celu v brněnské věznici. A k vyslechnutí rozsudku nepřijel, protože se mu nechtělo hodinu a půl stát, než předsedkyně senátu přečte všechny hříchy, kterých se obžalovaní dopustili," psal zpravodaj. Další článek pojednává o tom, že „klíčový svědek procesu má nové jméno", a dává to do souvislosti s jeho minulými kauzami, poslední sděluje, že „lupiči byli odsouzeni do vězení celkem na 85 let".
Za tyto výroky a taky za zveřejnění plných jmen s názvy měst a obce, kde bydlí, a s výší uložených trestů Jiří W. žádá omluvu a zmíněný milion korun.
První stání u civilního budějovického soudu bylo krátké – žalobce, který na osobní účasti u jednání trval, se nedostavil. Soudkyně jeho právnímu zástupci připomněla, že si eskortu z výkonu trestu k řízení mohl zajistit na vlastní náklady, i vězeň je totiž v civilním řízení účastníkem jako každý jiný, a projednávání věci odročila k druhému pokusu.
Ani k němu Jiří W. nepřijel s tím, že prý na to, aby si zajistil eskortu, nemá finanční prostředky. Soudkyně tedy jednání zahájila bez jeho účasti.

O hloubku zásahu

Právní zástupce vydavatele zmíněného listu připustil, že žalobce mohly zasáhnout některé formulace nectící presumpci neviny před pravomocným rozhodnutím soudu, ale poskytnutí požadované omluvy a zejména finanční satisfakce odmítl. Naznačil, že bude na Jiřím W., aby prokázal hloubku zasažení do jeho osobnostních práv. Mínil, že napadené články jsou právně kryty tzv. zpravodajskou licencí, a nabídl žalobci prostor pro dodatečné sdělení v titulu s uznáním vydavatele, že jeho předčasné označení za pachatele bylo nevhodné.
Poukázal na to, že Jiří W. si své postavení trestně stíhaného obžalovaného zavinil sám. Hlavní líčení i v jeho trestní věci bylo veřejně přístupné, kdokoliv mohl vidět a slyšet to, co bylo poté zveřejněno v novinách. Soudní zpravodajství je výkon práce, jde o aktuální texty. Cítil-li se obžalovaný dotčen, mohl využít institutu odpovědi, dodatečného sdělení, v němž by redakce uvedla informace na pravou míru. Uzavřel, že podle vydavatele zmíněnými texty k zásahu do cti žalobce nedošlo.
Řízení o žalobě na ochranu osobnosti Jiřího W. tedy pokračovalo dokazováním, mimo jiné k tvrzenému zásahu do rodinného a podnikatelského života žalobce, k čemuž vypovídala také bývalá manželka W. Autor napadených textů měl říci, jak dospěl ke zjištěním, která prezentoval. Žalobce navrhl porovnat opisy těch míst protokolu soudních líčení, jejichž interpretace novinami se žalobce dotkla. Právní zástupce měl k témuž účelu obstarat CD záznam z průběhu hlavního líčení, navrhl důkaz daňovými přiznáními bývalé manželky žalobce z let 2008-11 k prokázání tvrzeného poklesu příjmů rodinného podniku a přehled návštěv manželky žalobce s dětmi za Jiřím W. ve věznici v Brně…
K odročenému jednání zaslala Vězeňská služba výpis návštěv Jiřího W. v Brně, z něho vyplynulo, že ho bývalá manželka ve výkonu trestu pravidelně navštěvuje. Ta se k jednání soudu bez omluvy nedostavila a nepřinesla tedy ani vyžádaná daňová přiznání z rozhodného období, která by měla prokázat, jak po článcích v listě poklesl obrat její hospody. Autor inkriminovaných článků se k jednání omluvil a soud rozhodl provést jeho výslech prostřednictvím dožádaného soudu v Ústí.
K jednomu z odročených jednání v Budějovicích se posléze objevil i Jiří W. osobně – v civilu, už podmíněně propuštěn na svobodu po odpykání poloviny osmiletého trestu, a byl vyslechnut. Popsal, jak spolupracoval s policií už od roku 2006 a navedl ji na skupiny později zadržených pachatelů, protože už sám nechtěl v trestné činnosti pokračovat. Články v novinách ho prý pošpinily, byly devastující, musel se odstěhovat. K dotazům potvrdil, že si odseděl dvanáct let za předcházející trestnou činnost, což prý hostům v restauraci nevadilo, ale zmíněné články prý to obrátily.

Běžná praxe?

Dokazování pak zakončilo čtení protokolu výslechu autora žalovaných článků. Ten mimo jiné k dotazům uvedl, že od roku 2001 se v novinách věnuje kriminalistice a justici a že práva nestudoval. Na otázku, proč v článcích uváděl jména obžalovaných, zdůraznil, že je to ve zpravodajství ze soudu běžné, jednání jsou veřejně přístupná. Informace čerpal z hlavního líčení a od lidí, kteří měli k případu blízko; na jména si nevzpomínal. Některé okolnosti uváděl k charakterizování Jiřího W., o kterém se rozhodl psát proto, že byl hlavní postavou věci („Jiří W. a spol."), v níž svědčil proti ostatním a pak obrátil. „S takovou agresivitou a nenávistí jsem se dosud nesetkal," řekl svědek dožádanému soudu. Jako fotografie k textům vybral ty, které byly „fotogenické".
Podle právního zástupce Jiřího W. toto kritérium volby snímků potvrzuje, že snahou autora bylo zvýšit atraktivitu jeho článků bez ohledu na dopad na osobnostní sféru žalobce. Obdobně je tomu se záměrem obžalovaného „charakterizovat" – ve skutečnosti prý o něm nic nevěděl, protože ho znal jen z hlavního líčení. Autor tak prý v rámci povolání dával průchod svým emocím a dojmům, subjektivním názorům na věc…
Právní zástupce žalovaného vydavatele řekl, že autor článků sledoval kauzu dlouhodobě a měl právo se vyjádřit i k osobě obžalovaného. Podle něho nedělal žádné příkré a nepodložené závěry, nepřekročil novinářskou licenci, zaznamenal, co viděl a slyšel. „Dělal svou práci," mínil advokát.
Zástupce Jiřího W. měl jiný názor – noviny, v nichž články vyšly, nemají charakter bulváru, ale jsou seriózním tiskem. „Hodnocením charakteru" obžalovaného autor textů překročil rámec zpravodajství, opakoval.
Před zahájením jednání soud vyzval žalobce k upřesnění doplnění žaloby. To nakonec bylo formulováno tak, že Jiří W. požaduje ještě omluvu vydavatele za to, že v důsledku zkreslených nepravdivých článků v novinách jeho otec, strýc a babička zemřeli s přesvědčením, že Jiří W. je špatným člověkem – uvedení věcí na pravou míru se nedočkali.
Právní zástupce žalovaného k tomu poznamenal, že zmiňovaní strýc a babička zemřeli v lednu 2008, tedy dávno před zveřejněním kritizovaných článků, a Jiří W. je tedy nakonec z žaloby vypustil.
V závěrečném návrhu jeho advokát rekapituloval, že žaloba je jednoznačně důvodná, v napadených článcích byla hrubě porušena presumpce neviny, když jeho klient v nich byl opakovaně označován jako vrah, lupič, „spolupracující zločinec", aniž byl v tu dobu pravomocně odsouzen. Články s expresivními výrazy poskytovaly čtenáři nepravdivé, zkreslené informacd. Autor k nim vybíral fotografie jeho klienta, které umocňovaly dopady do jeho osobnostní sféry. Přitom plnily cíl dosáhnout větších „výnosů", větší sledovanosti zpravodajství o věci. Napadené články měly dopady na okruh příbuzných žalobce a vedly k ochromení jejich podnikatelské činnosti. Namítané právo na odpověď prý jeho klient nemohl uplatnit, protože byl ve vazbě, a nemohl očekávat, že by se zveřejnění odpovědi dočkal.

Omluva ano, peníze ne

Krajský soud poté vynesl rozsudek, kterým vydavatelství zmíněného listu ukládá omluvit se Jiřímu W. v tištěném i v internetovém vydání za použití napadených výrazů ve zmíněných článcích, jimiž bylo zasaženo do cti žalobce. Návrh na omluvu za to, že jeho otec zemřel v důsledku článků v domnění, že žalobce je špatný člověk, a požadavek poskytnutí odškodnění nemajetkové újmy ve výši jednoho milionu korun soud zamítl. Vydavatel je povinen nahradit žalobci a státu náklady řízení.
„Žalobě lze vyhovět," uvedla soudkyně v odůvodnění rozhodnutí. „Žalovaný nepochybně použil v článcích nepřijatelné expresivní výrazy na adresu žalobce v době, kdy ještě nebyl pravomocný rozsudek, který by opravňoval k užívání pojmů loupežník a podobně. Je sice pravdou, že v textu byla zmínka o nepravomocném odsouzení, ale z celého konceptu článku vyznívá, že žalobce je nepochybně padouch."
Podle soudu byl nepřijatelný také exkurz do předchozí trestné činnosti Jiřího W. - i ten už byl nad rámec zpravodajské licence při referování o probíhajícím jiném řízení. „Autor se očividně snažil dosáhnout větší čtivosti, podnícení zájmu veřejnosti o článek i noviny," řekla soudkyně.
Fotografie žalobce v článcích, podle autora vybírané podle fotogeničnosti, podle soudkyně do osobnostních práv Jiřího W. nezasáhly. Na snímcích není rozeznatelná jeho podoba, je maskovaný kuklou.
K tvrzení žalobce o zhoršení rodinných vztahů i podnikatelské činnosti pod dojmy článků soud připomněl, že se manželé brali v době, kdy byl Jiří W. ve vězení za předchozí obdobnou trestnou činnost, o čemž občané obce věděli. Rozešli se v roce 2006, v zájmu bezpečnosti rodiny, na začátku spolupráce žalobce s policií na rozkrytí trestné činnosti jiných osob.
Texty o jeho stíhání vycházely průběžně v letech 2009 a 2010. Žalobce byl vzat do vazby v roce 2007, tvrzený výrazný zásah žalovaných článků do podnikání rodiny nelze prokázat. Na časovou souvislost s poklesem tržeb nelze usoudit ani z daňových přiznání paní W. K požadavku omluvy za to, že otec žalobce zemřel v důsledku článků s míněním, že jeho syn není dobrý člověk, soud uzavřel, že otec věděl o předchozí trestné činnosti syna i o jeho novém stíhání. Napadeným textům tedy nelze přičítat takový vliv na posuzování osoby syna jeho otcem, jak jej žaloba prezentuje. Pro přiznání milionového zadostiučinění pak podle soudu za daných okolností není prostor.
Rozsudek krajského soudu není pravomocný.
.

Autor: Vladimír Majer

11.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hlasujte O miminko Prachatického deníku za listopad 2016

Prachaticko /ANKETA, FOTOGALERIE/ – Z deseti nominovaných miminek, která jsme zveřejnili během listopadu v rubrice Narodila jsme se, můžete až do pátku 23. prosince vybírat to nejsympatičtější a dát mu hlas.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Je na vozíku, ale bojuje, příběhy pusou čaruje. Pomoci chce kapela The Greens

České Budějovice - Budějovická pop folková skupina shání peníze pro ochrnutou Barboru Sedláčkovou. Té se zhoršila záda, a když jede na vozíku, trápí ji nárazy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies