Rastislavu Lackovi uložil deset roků do věznice s ostrahou a propadnutí mercedesu, Zdeňkovi Lackovi čtyři roky a Kubalošovi tři roky s výkonem podmíněně odloženým na čtyři léta s dohledem.
Lackové se odvolali, Kubaloš se práva odvolání vzdal.


Soud má za zjištěné, že Rastislav Lacko nejméně od počátku roku 2007 do 15. dubna 2009 na Hlavním nádraží v Praze, ale i jinde v úmyslu využívat tíživé finanční situa〜ce bezdomovců a cizinců pod příslibem výdělků 80 až 150 korun na hodinu sjednával tyto lidi na práci na stavbách. Dopravoval je do Budějovic, nechával je ubytovávat na ubytovnách, odebral jim doklady, pokud je měli, a pronajal je k vykonávání těžkých stavebních prací pro jiné firmy od pátku do soboty zpravidla od sedmi do osmnácti hodin, často i v neděli od 7 do 13 hodin.
Neměli uzavřeny pracovní smlouvy, nebylo za ně placeno pojištění. Denně dostávali 150 korun, jen výjimečně další prostředky. Při stížnostech jim další peníze byly slibovány později, čímž obžalovaní zvyšovali jejich závislost, případně jim vyhrožovali či je i fyzicky napadali. Tak si podle soudu počínali proti čtyřem polským dělníkům, pěti Čechům a dalším třinácti konkrétním lidem jiné národnosti. Poškozených ale muselo být daleko víc, na stavbách byla velká obměna lidí, kteří odcházeli právě proto, že jim nebylo zaplaceno.
Za tuto práci „subdodávanou“ pro jihočeské stavební firmy obdržel Rastislav Lacko podle senátu 30 525 023,25 koruny! Kupoval si auta, přestavoval dům na Slovensku, pořizoval další investice . . .
Zdeněk Lacko a Tomáš Kubaloš s vědomím, co Rastislav Lacko dělá, vykonávali podle jeho pokynů dozor nad pracovníky, přidělovali jim práci, udržovali jejich poslušnost i výhrůžkami a násilím.
Předseda senátu zmínil enormní snahu obžalovaných bratrů ovlivňovat důkazy, svědky i spoluobžalovaného Kubaloše. Opatřovali dokonce svědky, které pak soud usvědčil, že lžou – buď kvůli nátlaku, nebo kvůli úplatku.


K obhajobě Rastislava Lacka, že lidi na stavby nedodával on, ale majitelé firem, „za které“ pak pracovali, soud řekl, že šlo o osoby, s nimiž byl Lacko domluven, přičemž někteří nejspíš také měli být sami stíháni – třeba slovenský podnikatel, který Lackům „poskytl“ firmu, aby mohli své záměry přes ni realizovat.


„Přitom všechny lidi sháněl po nádražích Rastislav Lacko, ne zástupci nějakých firem, na něž se vymlouvá,“ uvedl předseda senátu. „Pokud bylo lidem vůbec něco placeno kromě oněch 150 korun, pak peníze zajišťoval a vyplácel on. Sjednával nájem ubytoven na sebe, ne na firmy, kupoval vozidla na přepravu pracovníků. Stavební firma, která od nich práci odebírala, neposílala platby na účet subdodavatelské firmy, s níž měla smlouvu, ale na soukromý účet Rastislava Lacka, a za jediný rok na něj přišlo přes deset milionů . . .“ Od roku 2008 pak na účet přibývaly hlavně prostředky, které Lacko vkládal v hotovosti.


K námitce obhajoby, že třicet milionů nebyl čistý zisk, soud připomněl, že výnos nelze určit, nejsou–li známy náklady, a v této věci nebylo vedeno účetnictví. „Znakem obchodování s lidmi ale není způsobení škody či získání majetkové výhody, ale stačí, aby k tomu směřoval úmysl, a ten je u Rastislava Lacka zjišťován,“ řekl předseda senátu.


Další obžalovaní se na řadě činností Rastislava Lacka nepodíleli – nesháněli lidi, nejslibovali jim odměny, nejednali o „zapůjčení“ firmy atd. „Pomáhali mu ale věci dokončit – zajistit ubytování, rozdělit práci, kontrolovat, vyhrožovat,“ pokračoval před〜seda senátu. Dopustili se tak pomoci k trestnému činu obchodování s lidmi. Co do trestů soud odlišil nevědomost Tomáše Kubaloše o částkách, které Rastislav Lacko za dělníky inkasuje. Zdeněk to věděl, ale není prokazováno, že by měl sám takové zisky jako bratr.


Zdeňkovi Lackovi soud v sazbě 8 až 15 let trest mimořádně snížil pod sazbu vzhledem k menší roli, jakou v případě hrál, Kubaloš byl souzen v sazbě 2 až 10 let. Soud přihlédl přitom k jeho doznání a spolupráci při objasňování věci. Rozhodnutí není pravomocné.