VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rekordně štědří čtenáři u sousedů

Pasov – Ve vánoční akci deníku PNP „Světlo o adventu" věnovali čtenáři dolnobavorského listu na uprchlické projekty Lékařů bez hranic rekordních 728 000 eur. „Dary nám umožní konkrétně pomoci mnoha lidem," řekl ředitel této organizace Florian Westphal při přebírání symbolického šeku z rukou vydavatelky NPV Angeliky Diekmannové a redaktorky PNP Evy Fischlové.

1.2.2016
SDÍLEJ:

Florian Westphal při přebírání symbolického šeku. Foto: Deník/repro PNP

Výsledek sbírky je ale také oceněním práce Lékařů bez hranic veřejností: „To je důležité znamení pro všechny kolegy, kteří jsou nasazeni v krizových oblastech," dodal. Dary půjdou především na projekty podél balkánské cesty a na záchrannou službu ve Středozemním moři. Podpoří ale také uprchlické programy na Blízkém východě a v Africe. 100 000 eur má pomoci ošetřování obětí týrání. Jen na ostrovech Kos a Leros Lékaři bez hranic od začátku nasazení loni na jaře ošetřili přes 140 000 pacientů a psychologicky pečovali o více než 6000 lidí.

Dělili si miliony

První pětinásobný jackpot rakouského lotta (sportky), jedenáctý v historii tohoto sázení, padl. Tři sázející uhádli správná čísla 17, 18, 22, 38, 39 a 41. Každý získal 3.293.968,40 eura, zaznamenaly OÖN.
Dva výherci jsou z Korutan a tipovali „quickem", třetí z Horních Rakous podal normální tiket. Na skoro dvou milionech sázenek bylo podáno kolem 12,6 milionu tipů, což překonalo očekávání Rakouských loterií a celková suma k výplatě se zvýšila na skoro 9,9 milionu.

Hasiči od šesti let?

Bavorský svaz hasičů chce od podzimu začít vychovávat už šestileté děti, píše PNP. Vychází z toho, že počty narozených klesají, ročníky bohaté na děti jsou minulostí a pokles členské základny čeká i dobrovolné sbory hasičů. Proto chtějí vzbudit pro tuto službu nadšení u nastupující generace co nejdřív. „Odpůrci myšlenky se obávají obrovského návalu organizační práce s výchovou dětí spojené," píše pasovský list. Požární rada okresu Altötting Werner Huber skepticky míní, že opatrovat šestileté nemá nic společného s prací hasičů, to už prý jde o „školku". Hasiči jsou školeni pro výchovu mladistvých, ne dětí, říká.
Pasovský deník připomíná, že dnes je dobrovolných hasičů v Bavorsku kolem 319.000, o 2500 méně než v roce 2003. Studie ukazuje, že do roku 2031 ubyde dalších 55 000 aktivních. Proto svaz sází na vytváření dětských minijednotek. Oficiálně dobrovolně přístupné by měly být i šestiletým. Zřizování těchto celků předpokládá návrh novely zákona o požární ochraně, kterou projednává zemský sněm. Dosud v mládežnických jednotkách mohou být zájemci až od dvanácti let.

Tisíce v Dunaji

47. dunajského zimního plavání v Neuburgu se zúčastnilo 2241 odvážných. Jejich zdolávání čtyřkilometrové trati v neoprenech poři teplotě vzduchu deset stupňů a teplotě vody čtyři stupně sledovaly v sobotu tisíce diváků.

Peter Schmitt byl také Řezenským vrabcem.Přehmaty při „výchově vrabců"

K týrání a zneužívání dětí při výchově proslulého dětského sboru řezenského dómu (Deník opakovaně informoval) se v pondělním vydání pasovského deníku PNP vyjádřili „dva důstojní občané", jak je list uvádí.
Peter Schmitt (54, foto) je mediálním ředitelem Německého svazu atletiky, Hans-Dieter Desinger (55) inženýrem zvuku Bavorské televize. „Znají se od roku 1969, kdy s dalšími 80 chlapci přišli do přípravky sboru, do 3. a 4. třídy obecné školy do Etterzhausenu uprostřed Bavorského lesa, „daleko od všeho, především od rodičů, které viděli jen každých osm týdnů", popisuje list. Byli v tom „v pekle", jak říká Schmitt, do roku 1971.
Dění tam označuje za nejbrutálnější násilí, za permanentní strach, co se stane teď. Podle Designera šlo o orgie násilí.
„Žádný z nich nebyl sexuálně zneužit, ale násilí, kterému byli vystaveni, dnes posuzují jako těžké ubližování na těle, kterým nesmírně trpěla i duše," pokračuje list. V Etterzhausenu vládl přísný regiment pod vedením ředitele Johanna Meiera, který internát základní školy Řezenských vrabců vedl v letech 1953 a 1992, a prefekta Waltera Hansche, bývalého horníka, „který se obratem z těžce pracujího řemeslníka předělal na mistra bití", jak v každém případě potvrzují zprávy bývalých žáků.
Schmitt vzpomíná: „Meier mě škrtil, protože jsem si před budíčkem vypůjčil ze školy knihu, kterou jsem si chtěl přečíst. To bylo striktně zakázáno. Při snídani mě táhl jídelnou, křičel, bil mne a škrtil, až mi docházel dech a už jsem jenom pípal. Bylo hrozné být tak potupen před spolužáky, a ještě jsem měl strach z udušení…"
Mluví o opakovaném brutálním bití, o ranách, které zasahovaly nejen těla, ale i duše. Mluví o neuvěřitelném cynismu „vychovatelů", kteří chlapcům ještě dávali vybrat, zda budou biti různými důtkami, nebo holemi. Duševní útrapy se spojovaly s fyzickým násilím. Fackování přicházelo často i zcela neohlášeně, jednoduše třeba proto, že někdo neměl zapnutý knoflíček u košile nebo se něčemu smál. „Oříšky" za vlasy byly ještě to nejmenší, horší byly údery svazkem klíčů v pěsti. „Celý systém spočíval na strachu, ukázňování strachem," říká Schmitt.
Desinger nazývá trestání orgiemi bití a připomíná třeba „vodění delikventů ,na popravu´". Obávaná byla jídelna – občas prý jim kousek jídla zaskočil, když byl zase někdo k potrestání veden ke zdi za to, že se při jídle bavil, což bylo přísně zakázáno – v jídelně se muselo mlčet. Od „stolu páně" nad stoly strávníků dozoru nic neuniklo. „Designer si vzpomíná na chlapce z Mnichova, který chtěl být statečný a po deseti ranách prutem přes ruce poznamenal, že to nebolí. Zaslechl to prefekt Hansch, řekl, že pak to tedy zopakuje, a vysadil mu dalších deset ran… „
„Osmdesát kluků ve věku, kdy je to pudí k pohybu a činnosti, v domě uprostřed lesa, bez kontaktu k místním lidem a v tehdejší době i bez možností komunikace s domovem – kněz, prefekt a dva učitelé, nepřipravení na takovou situaci, tím byli zcela přetíženi," komentuje Schmitt, co vedlo k „černé pedagogice", k výchově stavěné na tlaku a zastrašování, k prosazování žádoucího chování dětí brakiálními prostředky. Bylo to v 80. a 90. letech obvyklé v mnoha zařízeních.

Dopisy domů byly podle Schmitta cenzurovány. Desinger mluví o „poslušnosti mrtvol", se kterou děti mlčely i před návštěvami. Jeho matka, dnes 96letá, ale jeden případ „dala na stůl" – jejího devítiletého syna vytáhl Meier za ucho do výšky tak, že se natrhlo a silně krvácelo. „Od té doby jsem měl pokoj, Meier si byl vědom toho bezpráví," dodává svědek. „Zkušenosti bití ale na něho působily dlouho. Když hrál po mnoha letech na klavír a spletl se, automaticky se přikrčil, protože si vzpomněl, jak ho učitel hudby v internátě za takový nedostatek bil stoličkoum" končí PNP.

Rakušané budou odsouvat

Do roku 2019 má Rakousko opustit minimálně 50 000 běženců, píše deník OÖN z podkladů ministerstva vnitra. Plánována jsou zrychlená vypovězenecká řízení, dohody s mateřskými státy a speciální charterové lety do zemí původu. Zkoumá se možnost nasadit k nim i Herculesy bundesheeru. K tomu má být rozšířen okruh tzv. bezpečných zemí o Maroko, Alžírsko, Tunisko, Gruzínsko, Mongolsko a Ghanu.
Při summitu koaličních partnerů SPÖ a ÖVP bylo dosaženo dohody, že Rakousko přijme letos maximálně 37 500 azylantů. Žádosti uprchlíků z výše uvedených zemí mají být zpracovány ve zkráceném režimu do deseti dnů.
Po vzoru Švýcarska chce Rakousko posílit dobrovolnost vycestování – například zvýšením „výpalného" (kapesného na cestu) z dnešních maximálně 370 eur na 500 eur, pokud dotyčný odjede do tří měsíců po podání žádosti o azyl, nebo když se proti negativnímu rozhodnutí nebude odvolávat.
Ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová zdůrazňuje, že Rakousko už dnes patří k zemím s nejmenším počtem vypovídaných běženců. „Loni bylo odsunuto jen 8365 z nich," říká.

Srnka v Mnichově

V Bavorské státní opeře měla v neděli premiéru opera 40letého českého skladatele Miroslava Srnky „Jižní pól". „Autor těžko zvládal své pocity štěstí – po představení ho publikum zahrnulo obrovským aplausem," píše PNP. Jak zvedla, dvouhodinové dílo tematizuje dramatický závod o dobytí jižního pólu v začátku 20. století. Roli britského objevitele Roberta Scotta převzal mexický tenor Rolando Villazón, norského polárníka Roalda Amundsena, který závod vyhrál, americfký barytonista Thomas Hampson. Premiéru dirigoval Kirill Petrenko, ředitel státní opery a od roku 2018 šéf Berlínských filharmoniků. Režii měl Hans Neuenfels. Představení sklidilo podle pasovského deníku bouřlivý aplaus.

Modelář a jeho Le Superb.Modelář bez stavebnice

Karl Schedlbauer (64) žije v příhraniční obci Mauth v okrese Freyung-Grafenau a veškerý volný čas, často třeba do dvou hodin v noci, věnuje stavbě lodních modelů. Neskládá a nelepí je ze stavebnic, z dodaných dílů, ale vyhledává si originální stavební plány, studuje historické prameny a všechny díly modelu vyrábí sám. „Některé dřevěné dílky jsou sotva větší než milimetr, a to do nich stavitel ještě vyfrézuje tři otvůrky okem sotva viditelné, kudy protáhne extrémně tenké šňůrky plachtoví," popisuje deník PNP. Jedna Schedlbauerova „lodička" je složena z tisícovek dílů.
Na „Superbu", modelu francouzské válečné lodi, který dokončil před několika týdny, tak pracoval šestnáct let! Začal s tím ještě při zaměstnání ve strojírenství. Občas přerušil, ale nakonec projekt po tisícovkách hodin práce dokončil. Jeho Le Superb je dlouhý 115 centimetrů a vysoký 90 centimetrů.
Teď se pustil do další stavby. Pracuje na „Napoleonovi"…

Prosluněný Mnichov

Kolem 18 560 slunečních hodin v uplůynulých deseti letech udělalo z Mnichova nejslunečnější město Německa, píše PNP. Druhý je Stuttgart, třetí Rostock. Podle meteorologů jih Bavorska profituje z častého vlivu tlakových výší nad Středozemním mořem. Důležitou roli hraje také fén. „Absolutně nejslunečnější místo Německa ale leží na severu. Na Kap Arkoně na Rügenu naměřili od roku 2006 do loňska kolem 19 520 hodin slunečního svitu," dodává PNP.

Přibylo 730 000 aut

Na bavorské silnice loni přibylo 730 000 nových automobilů, o 24 000 víc než předloni. Mezi nimi bylo 7300 hybridních aut, což je nárůst o 30 procent. Drtivá většina z 9,4 milionu vozidel napočítaných v této spolkové zemi koncem roku 2014 ovšem jezdí nadále na naftu nebo benzín.

Miliarda rodinám

Centrum pro bavorskou rodinu a sociální věci loni poprvé vyplatilo na tzv. rodičovské více než miliardu eur. „Důvodem je stoupající počet porodů, ale také to, že v Bavorsku si tento příspěvek nárokuje stále víc otců," vysvětluje zemský prezident tohoto úřadu Norbert Kollmer.

Autor: Vladimír Majer

1.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Českokrumlovské zámecké medvědárium prodělává úpravy.
8

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

OBRAZEM: Missky v Táboře běhají kolem Jordánu

Tábor – Deset finalistek charitativní soutěže krásy Miss Face Taťany Makarenko se v táborském hotelu Palcát připravuje na svůj galavečer, v němž se 30. září rozhodne, které čtyři dívky si odnesou korunku krásy.

Povodně 2002: O víkendu uklízeli dobrovolníci z celé země

Jižní Čechy – Druhá povodňová vlna byla hodně krutá. Odehrávaly se velké tragédie, lidé museli opustit své domovy, přicházelio majetek, o jistoty…

V prachatické Slámově ulici nepoteče teplá voda

Prachatice – Rekonstrukce horkovodu ve Slámově ulici v Prachaticích stále pokračuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení