Loni se tak k návrhu Borise Burkerta (Zelení) usnesl výraznou většinou 8:3 příslušný výbor pro nemovitosti, ale na pondělním plénu městské rady záměr „pohořel". Při poměru hlasů 20:20 nezískal většinu, tím byl odmítnut a cirkusy se zvěří dál budou moci v Pasově vystupovat.
Hlasování bylo turbulentní. Poprvé byl oznámen výsledek 22:21, podruhé 21:18 vždy pro zákaz, ale součty ani v jednom případě neodpovídaly počtu přítomných zastupitelů. „Napotřetí tedy starosta Jürgen Dupper nechal plénum povstat a podle hlasů posedat, aby zjednal jasno. Tak byl zaprotokolován jako platný výsledek 20:20," popisuje deník PNP.

Freiburg, město mladých

U mladých lidi je Bavorsko vedle Bádenska-Württemberska a severozápadu Německa jako bydliště zvlášť vysoko v kurzu, píše PNP. Městem nejmladších obyvatel v Bavorsku je Freising, jehož obyvatelé mají věkový průměr kolem 40,6 roku. Stěhují se sem hlavně mladí, kteří neseženou bydlení v překotně se rozvíjejícím Mnichově. Následují Řezno a Erlangen, atraktivní pro studenty, se 41,2, a Eichstätt se 41,4 roku.
V celém Německu je nejmladším Freiburg s průměrem 39,8 roku, následuje Heidelberg 39,9. Jsou ale také malá místa, kterým se vyhnul trend stěhování „dorostu" do center: dolnosaská Vechta má věkový průměr 40 let, Cloppenburg 40,1. Nejstarší je naopak Dessau v Sasku-Anhaltsku s průměrem 49,5 roku.

Zakáží jednorázové kelímky?

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/repro PNP

Také město Mnichov chce čelit „horám" jednorázových kelímků, které denně končí v odpadu. Rada dostala v úterý k posouzení návrh, který má omezit používání těchto nádob při prodeji „kávy či čaje s sebou", uvádí PNP. Bude-li grémium pro, měli by občané pravděpodobně po letních prázdninách v prvním kroku být plakáty, rádiovými spoty, letáky a dalšími prostředky vyzýváni k „přestupu" na opakovaně použitelné schránky. Na kampaň je připraveno 400 000 eur. Současně mají městské kantýny přestat jednorázové kelímky používat.
Akce k utlumení záplav těchto nádob v odpadu jsou i v dalších městech. Jen v Mnichově je jich podle referenta Axela Markwardta denně odhozeno kolem 190 000, v celém Německu podle odhadu Německé pomoci životnímu prostředí ročně téměř tři miliardy. „Striktním zákazem se tento problém vyřešit nedá," míní Markwardt v PNP. „Nejdůležitější je změna myšlení a chování."

Mateník, bavorské dědictví

V pondělí 29. května dostane v Berlíně 36 spolků a iniciativ diplomy stvrzující přijetí do německého seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Mezi řadou bavorských specialit je také „Zwiefache", „bavorsko-česká taneční muzika", jejíž zvláštnost je v nepravidelném střídání tříčtvrtečního a dvoučtvrtečního rytmu, uvádí PNP. Tedy „náš" mateník, oblíbený i u jihočeských folklorních souborů.
„UNESCO podporuje od roku 2003 ochranu, dokumentaci a udržování kulturních forem, které jsou předávány od generace ke generaci," vysvětluje pasovský list. „Do seznamu bylo dosud přijato více než 400 zvyků, interpretací, řemeslných technik a přírodních poznání z celého světa. K této konvenci dosud přistoupilo 171 států. Každý z nich vytváří vlastní národní seznam tohoto dědictví. V Německu je do něj zařazeno 68 kulturních forem."

Rakousko (někde) přibývá

K prvnímu lednu 2017 mělo Rakousko 8 772 865 obyvatel, z toho 4 310 441 mužů (plus 39 888) a 4 460 424 žen (plus 32 506), píší OÖN. Během roku tedy přibylo 72 395 osob (0,83 procenta). Přírůstek je menší než v roce 2015, kdy činil 1,35 procenta. Dětí a mladistvých bylo loni 20 procent, 18,5 procenta bylo starších 65 let. Průměrný věk byl 42,5 roku. 167 mužů a 981 žen bylo 1. ledna 2017 starších 100 let. Jejich počet se snížil o 142 osob, což statistikové přisuzují nízké porodnosti během první světové války.
Nejvíc obyvatel získala loni stejně jako vždy v posledních 15 letech Vídeň, tentokrát +1,5 procenta. Vyrostla na 1 867 582 obyvatel.
Horní Rakousy se „nafoukly" o 0,8 procenta. K tomu OÖN uvádějí, že od roku 2001 přitom zaznamenalo 132 obcí této země úbytek obyvatel. Obzvlášť jde o okrajová území okresů Freistadt, Rohrbach a dalších. 130 dalších míst stagnuje, 180 povyrostlo – hlavně v centrálním prostoru, což potvrzuje odcházení z venkova.

Když cypřiš stíní…

Kolem porostu na nemovitostech je i v Rakousku vedena řada sporů. Jeden z Vídně-Döblingu dorazil až k Nejvyššímu soudu, a ten rozhodl, že žalovaný musí svůj až 18 metrů vysoký cypřiš natolik ořezat, aby na terasu žalobkyně zase mohlo odpolední a večerní slunce, píší OÖN.
Stěžovatelka argumentovala, že svou terasu po patnácté hodině už nemůže užívat kvůli stínu sousedova stromu, a také v bytě musí svítit už odpoledne. V zimě kvůli chybějícímu svitu slunce prý musí víc topit.
„Právo na světlo je vyhrazeno v zákoně od roku 2004," připomíná v OÖN linecký advokát Johannes Wolfgruber. Tento případ je ale zvláštní v tom, že žalobkyně byt zdědila až v roce 2010. Soud uzavřel, že ani následně přistěhovaný soused nemusí akceptovat, že stromy majitele vedlejší nemovitosti překročí v místě obvyklou velikost. Dosud se vycházelo z toho, že nový soused nemá žádné žalobní možnosti k obraně proti stávajícím poměrům. Argument žalovaného, že jeho stromy byly vysazeny 24 let před vstoupením novely zákona v platnost, ale soud odmítl. Wolfgruber zdůrazňuje, že vždy musí jít o konkrétní místní poměry, a už okresní soud shledal, že v tomto případě jsou tak vysoké stromy neobvyklé. Musí být také zabezpečeno, že padající větve nikoho neohrozí.

Motýli hynou

Rakousko má v evropském srovnání stále obzvlášť výrazně vysokou četnost motýlích druhů – s registrovanými asi 4070 druhy překonává všechny severo- a středoevropské země. Více než polovina všech denních a 40 procent nočních motýlů je v Rakousku ale pokládáno za ohrožené a některé druhy už tu lze najít jen za skly muzeí, píší OÖN.