Kliknutím zvětšíteErich Gattringer, předseda spolku Keplerforum, který za projektem stojí, tvrdí, že všechno je na dobré cestě. Momentálně intenzivně pracují na zajištění financování stavby. "Padesát procent nákladů musíme pokrýt z vlastního kapitálu, zbytek poskytnou úvěry bank," říká. Veřejné peníze do lanovky nemají přijít žádné.
Od investorů tedy musejí iniciátoři sehnat 15 milionů eur, a prý jsou blízko cíli: „Doufáme, že sumu bude mít pohromadě už v říjnu. Regionální hospodářství nás velmi silně podporuje,“ tvrdí Gattringer. Kromě společnosti Linz Textil, jejíž šéf Dionys Lehner se pro projekt angažuje jako mluvčí investorů, jsou „na palubě“ Backaldrin, Plasser & Theurer, Trierenberg, Teufelberger a další velké firmy. Společnost pro lanovky Doppelmayr z Vorarlberska se podílí už teď. „Investoři nekladou žádné požadavky na zisky, ale chtějí samozřejmě své peníze zpátky,“ říká Gattringer.
Jakmile bude financování zajištěno, chce Keplerforum založit zhotovitelskou společnost a začít se stavebním řízením. To by podle předsedy spolku mohlo skončit v nejlepším případě do půl roku. Ke 400. výročí třetího Keplerova fyzikálního zákona o výpočtu vzdálenosti planet, který Johannes Kepler vypočítal v roce 1618 v Linci, by mohlo být s troškou štěstí započato se stavbou prvního lanovkového okruhu. Ten má vést přes čtyři stanice od Schlossbergu přes bránu Hlavního náměstí a Brucknerhaus k urfahrské tržnici. Všechny stanice by mohly být budovány současně. Výstavba by prý trvala asi deset měsíců. Druhý okruh by vedl později dunajským prostorem směrem na VOEST Alpine. Pasažéry má vozit asi stovka kulatých kabinek, každá pro osm lidí.
„Plánovaná městská lanovka má sloužit jako turistická atrakce, ale také jako dopravní prostředek, který uleví silničnímu provozu,“ uvádí list a připomíná, že v Evropě nejsou lanovky vzduchem neobvyklé, ale často jsou diskutovány. V Kolíně nad Rýnem je od března do listopadu v provozu lanovka přes Rýn, známá je lanovka v Barceloně vedoucí na vrch Montjuïc, vybudovaná ke Světové výstavě 1929. V Koblenci byla postavena v roce 2011 na spolkové zahradnické výstavě, je velmi oblíbená, ale podle OÖN bude muset být možná snesena, protože vede přes kulturní dědictví UNESCO. V Berlíně byla spuštěna lanovka u příležitosti mezinárodní zahradnické výstavy IGA, ale jestli bude jezdit i po jejím skončení koncem října, se zatím neví. V jihoamerických metropolích patří lanovky naopak často k obrazu města. Největší síť těchto zařízení na světě je v La Paz.
Učněm v padesáti
Po 28 letech v nákupu a práci v terénu nemohl Thomas Steinerberger ze Schartenu dál odvádět obvyklý výkon, píší OÖN. Byl mu diagnostikován syndrom vyhoření a rok marodil. Do starého zaměstnání se otec 17leté dcery vrátit nechtěl. Přes nadaci servisu trhu práce a přes zemskou zprostředkovatelnu zaměstnání dostal šanci k novému startu. V 50 letech právě uzavřel na výbornou první rok učení se na zahradníka a upravovatele zeleně.
„Jsem v nadaci, dostávám tedy víc peněz než učni. Mám dům, ve kterém pronajímám dva byty. Bez tohoto vedlejšího příjmu by to nešlo. Má doba učení je zkrácena na osmnáct měsíců. Když to půjde dobře, v červnu příštího roku vzdělávání dokončím. V každém případě chci pracovat v tomto oboru. Dovedu si dobře představit, že bych dprovázel od začátku nějaké projekty staveb zahrad,“ říká v OÖN.
Mají 2000 druhů ovocných stromů
Manželé Klaus a Gabi Strasserovi z Ohlsdorfu v okrese Gmunden otevřeli o víkendu evropskou zvláštnost: v jejich sadu je více než 2000 druhů stromů, píší OÖN.
Vytvořit největší takovou zahradu v Evropě si předsevzali před osmi, devíti lety. Do záměru investovali veškerý volný čas. Nekonečným množstvím práce a vůle získávat komplexní znalosti sadařiny si nyní cíl splnili. Na ploše 12 000 čtverečných metrů pěstují 51letý montér hlásičů a systémový administrátor Energie-AG a 49letá úřednice na 3000 ovocných stromů více než 2000 druhů. Každý strom v zahradě je popsán a ještě dostane svůj QR-kód pro automatizovaný sběr dat. Podle něj si bude návštěvník moci v databance internetu vyhledat podrobné informace o daném druhu.
Kromě tohoto „klasického“ sadu mají Strasserovi ještě zahradu ořešáků. „Ty mne fascinují a jejich šlechtění je téměř nemožné. Snažím se o to ale už pár let,“ prozrazuje Klaus.
Do parku s jeho šéfem
Rakouští turisté budou mít v sobotu možnost projít si část Národního parku Šumava s náměstkem jeho ředitele Martinem Starým, napsaly OÖN a slibují čtenářům „napínavé vhledy do parku a zajímavé údaje o přeshraniční spolupráci“. Trasa vede od bývalé osady Bučina na Knížecí Pláně. Účastníci se dozví cenné informace o historii osidlování a o místní fauně a floře. Sraz k pětihodinové vycházce zdarma bude v 11 hodin na autobusové zastávce Bučina. Organizátoři prosí o včasné ohlášení se na servisu Národního parku Bavorský les (0043 – 800 – 0776650).
Roste počet znásilnění
V prvních šesti měsících roku bylo v Bavorsku oznámeno o téměř polovinu víc znásilnění než loni, napsala PNP. V policejních statistikách je 685 případů, tedy plus 48 procent. „Obzvlášť nápadné je, že počet útoků přisuzovaných přistěhovalcům stoupl dokonce o 91 procent na 126,“ řekl ministr vnitra Joachim Herrmann. Požaduje v té souvislosti odebírat při registraci běžencům kromě otisků prstů i DNA.
S výjimkou znásilnění počet kriminálních činů v zemi letos poklesl o asi 29 500 na 282 000. Vloupání do bytů bylo o 14 % méně, krádeží o 11 %.
Jabloň rodí i kvete
V ovocném sadu Herberta Vogela v Leoprechtsteinu se minulý týden objevily mezi zralými jablky na tomtéž stromě světlerůžové květy. „Je to opravdu rarita, že jabloně současně rodí a naplno kvetou,“ říká majitel. Ví, že k tomu dochází u odrůdy Pinova častěji než u jiných sort. Protože ale Pinova je momentálně „výběhový model“, může u laiků vyvolat pohled na kvetoucí a plodící jabloň dojem opravdové mimořádnosti, dodává PNP.
Pěstitel o případu mluví jako o náladě přírody. Všechny květy už odstranil. „Jinak by stromu škodily – posiloval by květ a jablka by už nedozrála,“ říká v PNP.
Volili z 2151 druhů piv
Europeen Beer Star, hvězdy evropského piva v 60 kategoriích, volilo v Mnichově 133 mezinárodních pivních expertů, sládků, sommeliérů a odborných novinářů při dvoudenním „koštu na slepo“ ze 2151 vzorků ze 46 zemí.
Sedm z jedenácti rakouských medailí získaly pivovary Horních Rakous – zlato v kategori nealkoholických piv má pivovar Eggenberg, dvakrát stříbro a jednou bronz získala linecká BrauUnion s druhy Edelweiss bez alkoholu, Edelweiss Hopfbräu a Gösser Natur Gold, stříbro má také Honig Bier z pivovaru v Riedu. Bronz dostal mj. freistadtský Pegasus. Jak náš list zjistil, v černém pivu českého stylu vyhrál Urpiner Dark 11 z Banské Bystrice, v pivech anglického stylu bitter bylo třetí Trekhgornoe Original z ruského Mytišči a mezi pšeničnými tmavými byl první Löwenbräu Pasov.
Füssing nebude „lázeňský“?
V Bad Füssingu, termálních lázních v okrese Pasov, oblíbených i u české veřejnosti a několikrát už vyhlášených za nejlepší lázně Německa, by chtěl zemědělec vybudovat u vjezdu do městečka prasečák pro 1490 krmníků. „Tím by byl ale ohrožen lázeňský predikát místa,“ píší PNP.
Vysvětlují, že každých deset let musí být zkoumáno, zda jsou nadále splňovány podmínky pro držení původního titulu. Starosta Alois Brundobler říká, že bude-li prasečinec postaven, bude s tím mít město problém. Jde prý o celkový obraz krajiny a místa, ale hlavně se bojí ostrého pachu, který by se ze stájí mohl šířit, uvádí list. Zmiňuje, že kategoricky tento plán obecní rada nemůže z hlediska stavebního práva odmítnout – kromě jiného bude dodržen minimální odstup od nejbližšího obydlí. Námitky vyjádřil jen úřad vodního hospodářství Deggendorf: plánovaná stavba je v záplavovém území dvou potoků a nachází se blízko ochranného pásma. Dotyčný zemědělec se k hledání řešení společně se správou města staví flexibilně. Teď prý zkoumají možnost směny pozemku.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
