Alice jezdí trénovat do Prachatic a soutěží v barvách prachatického Tsunami pod dohledem zkušeného trenéra Davida Havlíka. Ten byl přímo u toho, když Alice uplynulý víkend vybojovala v řeckém Chalkidi evropské zlato.

Alice již v tomto roce vyhrála Evropský pohár mládeže. S jakými představami jste na základě tohoto výsledku do Řecka odlétali?

Soupeři byli zase jiní než na Evropském poháru. Evropský šampionát pořádá ESKA, která má stejná pravidla jako JKA. Evropský pohár mládeže je trochu ořezaný tím, že tam není dovolen skoro žádný kontakt. Technický ředitel pan Bura razí cestu, že mládež soutěží prakticky bezkontaktně. Vzhledem k tomu, že bylo Alici čtrnáct let, bylo pro nás vítězství na Evropském poháru trochu překvapením, protože byla zvyklá jít zápasy kontaktním způsobem. Do Řecka jsme nyní letěli s nadějí, že by se mohla probojovat do finálové čtyřky.

V Řecku se prala v kategorii Youth patnáctiletých. Jak soutěž vypadala?

V kategorii bylo 48 závodnic, mezi kterými bylo šest Rusek, které se loni vešly všechny do osmičky. Alice měla trochu štěstí na los, kdy v prvním kole dostala poměrně slabší soupeřku a mohla si zvyknout na atmosféru šampionátu. Každý, kdo dělá sport, ví, že první zápas je strašně důležitý, aby se dostala do svého tempa. To vyšlo a Alice se poměrně hladce před limitem dostala až do finálového souboje s nejlepší Ruskou, která byla loni druhá. Alice byla v průběhu bojů prakticky o třídu lepší než soupeřky. Celou přípravu jsme směřovali ke kumite, to zúročila a byli jsme zvědaví, jak zvládne finálový souboj.

Z finálového videa je zřejmé, že byla Alice po celé utkání podstatně aktivnější než soupeřka a třikrát ji poslala k zemi.

Alice tam trochu zaspala začátek a Ruska se dostala do vedení. Před zápasem jsem jí radil, aby nebyla až tolik aktivní a neútočila na hlavu soupeřky, ale na střed těla. Alice to samozřejmě udělala po svém, první úder šel na obličej a bylo z toho napomínání. Další úder na hlavu by již znamenal vyloučení. Alice vyrovnala útokem na střed těla a pak jí trefila v nádechu a vyrazila dech. Rozhodčí to nevzali jako tak silnou techniku, Ruska vstala a pokračovala v boji, ale Alice si to dojela ve své režii. U Alice je úžasné, že i když prohrává, tak svůj tlak neustále stupňuje. Ruska se prakticky celý zápas bránila. Někdy je taková aktivita na škodu. Předtím vedla nad Polkou, pořád do toho tlačila a skoro soupeřce darovala bod. Zkrátka ještě musíme trochu popracovat na technice. Alice do toho jde s tím, že chce vyhrávat před limitem, což se jí vymstilo letos v týmech v Niši, kdy vedla, pořád se cpala do útoku, ale po úderu na hlavu soupeřky byla diskvalifikovaná.

Jak karatisté slaví takové úspěchy a co měla Alice slíbeno za medaili?

Došli jsme si do taverny na večeři na místní specialitu, Alice si dala pár džusíků a my s jejím tatínkem pár piv a tím bylo oslaveno.

Na stupních vítězů byly Češka, Ruska a dvě Polky, znamená to tedy, že v Evropě vládne bývalý Východní blok?

Poláci byli vždy výborní a Rusové patří v bojových sportech léta do té nejvyšší skupiny. Když se podíváme na medailová umístění, tak ze čtyřiadvaceti států byla Česká republika sedmá. Rusové měli například jedenáct zlatých, Poláci šest. Rozdíl medailí ohromný. A to neměli Rusové o tolik více závodníků. Na druhé straně je fakt, že mají Rusové čtyřikrát do roka velké národní soustředění. Měsíc před Evropou měli národní šampionát, kde si vybrali ty nejlepší a v každé kategorii připravovali čtyři top závodníky, aby zvýšili šance na medaili. U nás je problém v tom, že Český svaz karate platí pouze seniory a juniory. Když je zde někdo takový, jako Alice, má natrénováno, výkonnost a šanci na medaili, tak nedosáhne na svazové peníze, protože není zařazena do podporované reprezentační skupiny. O všechno se musel postarat oddíl a tahle sranda nás stála čtyřicet tisíc. Sice jsme něco sehnali, ale pořád šla větší část z oddílového rozpočtu.

Alice tedy vyhrála v jednom roce dvě prestižní evropské akce. To je určitě velká motivace do budoucna. Jaký vrchol vyhlížíte v další sezoně?

Sezona pomalu končí a čeká nás ještě za čtrnáct dní takový odpočinkový Mikulášský turnaj v Praze. Budou tam Poláci a Maďaři, přesto to bude taková odpočinková akce. No a v příštím roce nás čeká Mistrovství světa v Dublinu. Mělo to být původně v Dubaji, ale z důvodu problémů v arabském světě se to přesunulo do Dublinu. V Irsku to bude koncem srpna příštího roku. V Dublinu se bude prát v kadetech a bude prvním rokem v kategorii 16 – 17 let. Předtím nás čeká ještě v květnu Evropský pohár.

Přechod do jiné kategorie s sebou přinese i nové soupeřky a navíc i světovou konkurenci.

Je to tak, budou nové soupeřky. Velice silná je Jižní Amerika, kompletně Asie včetně Japonska. V Dublinu bude moc záležet na losu. Ale v přípravě uděláme vše pro úspěch i na světovém šampionátu.